Jak už jsem řekl: fragmenty (protože jinak to asi fakt nejde) o našem postavení v celku skutečnosti – a možná nejen tam, nebuďme skromní na nepravém místě.
Proč zrovna tyhle fragmenty; proč takhle nerozlišeně v jedné rovině, beze všech vysvětlení, návodů, odkazů, navigací a hypertextů; proč právě pod tímhle názvem; jak (a jestli) to k sobě všechno patří; co si s tím má člověk počít a vůbec co to jako má bejt – tyhle úvahy si dovoluju přenechat těm, kdo sem zabloudí.
Zbývá tudíž jen pár technických poznámek:
Díky za obsah všech zde uvedených textů patří jejich autorům (ty vždy uvádím v záhlaví stránky, ne-li přímo u textu), překladatelům a vydavatelům (ty vždy uvádím přímo u textu; kde u přeložených textů není uveden překladatel, jsem pachatelem překladu já sám).
Na mou hlavu padá výběr textů, jejich pojmenování, seřazení a úpravy.
Pojmenování je především technická pomůcka, aby bylo možné otevřít konkrétní fragmenty; seřazení má většinou jen ten cíl, aby mezi každými dvěma sousedními fragmenty byla nějaká souvislost (a někdy ani to ne). Úpravy spočívají
- ve vynechávání,
- v doplňování,
- v mírných úpravách překladů na základě originálů (výjimečně taky v opravách vydaných textů na základě pramenů nebo lepších vydání) a
- v úpravách pravopisu (včetně psaní velkých písmen), interpunkce (včetně uvozovek a závorek), členění na odstavce a používání kurzivy.
Za příčinou nápravy případných škod upozorňuju
- na všechny vynechávky třemi tečkami,
- na všechny doplňky hranatými závorkami,
- na úpravy na základě originálů atd. hvězdičkou u zdroje.
Na úpravy pravopisu atd. neupozorňuju nijak, ale ony taky podstatně nemění smysl textů.
U každého textu ostatně uvádím místo, na kterém laskavý čtenář snadno najde původní, tedy nezkrácené, nedoplněné a neupravené, někdy dokonce i nepřeložené znění.
Díky za obsah stránek, na které odkazuju, patří jejich provozovatelům (ti za něj taky nesou odpovědnost).
Jo a ještě: okna remešské a métské katedrály jste jistě poznali. Ctihodných kanovníků, Mistrových dědiců ani autorů fotek jsem se na souhlas s využitím neptal; jestliže to umístili do veřejně přístupného kostela nebo dokonce rovnou na internet, určitě s ním počítali.